Na odreagování slouží nejlépe knihy.
"Život je příběh vyprávěný blbcem."

Listopad 2013

Prsa aneb téma týdne

18. listopadu 2013 v 20:42 | Toffi
Ou, nevím proč, ale toto není téma, které bych tady čekala. No nicméně se k němu samozřejmě vyjádřím. Táákže to má asi každá holka. Většina v mém věku 11/12/13 ani neví co jim hrozí. Nemyslím tím, že by to byl hřích, ale prostě je šance onemocnění rakovinou. Moc se mi o tom ale nechce psát. Asi jsou lidé, kteří se k tomu vyjádří bez problémů. Problém je, že já jsem v rodině, kde se to moc neprobírá, a tak to beru jako slovo, co se neříká moc často. Tak to ale určitě není. No, nebudu vám tady vyprávět vztahy v naší rodině k názvům částí těla... . Radši se vrátím k původnímu směru. Některé ženy můžou dostat rakovinu, a to podle mě není štěstí. Proto si něktěří dělají testy. Nebudu rozepisovat, co to je a jejich průběh. Protože o tom moc nevím. Vím ale, že jakási slavná herečka nebo spisovatelka měla rakovinu a proto podstoupila jakousi operaci. Já osobně bych ale nikomu nikdy nedovolila, aby se mi tam rýpal. Takže pápá

Dabing nebo titulky? aneb téma týdne

14. listopadu 2013 v 19:02 | Toffi
Velmi zvláštní otázka. I když to je vlastně každá. Záleží na tom, jak to myslíte. Jestli se dívám na pohodový film, neb na sci-fi. Různé komedie, příběhy atd. mám radši s titulky. Ale sci-fi nebo fantasy bych radši dabing.
A teď proč. Protože u většiny komedií tomu rozumím. Zas tak hloupá nejsem a pár slovíček z cizích jazyků umím. Ale když to je o vědě nebo fantasy, tak to prostě mám radši v překladu. Horory jsou asi lepší s titulky,že.
Na co ale dabing nebo titulky je, když existuje to druhé? To je zase otázka, kterou si pokládám já. Proč máme titulky, když je dabing? a proč máme dabing když jsou titulky? Podobné jako co bylo dřív? Slepice nebo vajíčko? Nevím. Ale kdyby to šlo, asi bych si pro procvičení angličtiny pustila český dabing a anglické titulky.

1. Prolog

8. listopadu 2013 v 22:27 | Toffi |  1. Díl - Oheň
,,Volala jste mne, královno?" zeptal se Ernetill už ve dveřích.
,,Ano, nadešel čas. Dnes jsi dokončil výcvik. Musíš ihned vyjít. Není času nazbyt a ani nevíme, kde ji hledat. Poznáš ji díky tomuto obrazu. A tady máš mapu. Přeji hodně štěstí." s těmi slovy mu královna Thellia podala dva svitky a odešla.

Vběhla jsem do stájí a zamířila ke své nejoblíbenější kobylce Taině. Musím s ní zajet k jezírku, aby se konečně umyla. Je tak špinavá, jako asi nikdy. Nechám ji na pastvině o trochu déle než obvykle a hned, co začne pršet se v něčem vyválí.
Zas tak hrozné to není.
Ale je, a ty to víš. Nechci, abys tady byla ostudou celého statku. Můj otec na tom tvrdě dřel. Jasné.
No dobře. Ale ať ti to netrvá moc dlouho.
Rozkaz!
Nezabránila jsem se smíchu.
Co je na koupání směšného?
Na koupání nic. To je na tobě.
Vyvedla jsem ji ven. Šli jsme vedle sebe k jezeru. Cesta nebyla dlouhá. Neustále se snažila dostat do mého košíku s jablky. Moc dobře věděla, že je stejně dostane.
Zastavilijsme se a hned do toho pustily. Začalo zapadat slunce a ve vodě byl vidět jeho nádherný odraz. A pak...
Taky to vidíš?
Co?
Ten stín.
Jaký? Začínáš mě děsit.
Podívej se pořádně proti tomu slunci.
Vidím ho. Ale co by tu dělal...elf? Všiml si mého zkoumavého pohledu, proto se začal přibližovat.
Utečeme?
Ne.
Prosím.
Ne!
Proč? Já mám strach. Neznáme ho.
Třeba něco potřebuje.
Nebo nás chce zabít. Já nechci umřít! Ještě ani nemám čtyři. Jsem moc mladá.
Tady nikdo neumře!
Vždyť má meč!
To ale nic neznamenná... I když tomu moc nevěřím. To jsem jí ale říct nemohla.
Už byl skoro u nás. Začínám mít výčitky svědomí, že neposlouchám zdravý rozum. Nejlepší by lřece bylo utéct. Vůbec ho neznám. Má meč a elfové tu nežijí. Co víc ještě musím vědět?
,,Jsi jí tak podobná..." pronesl tichým hlasem ,, ...a přitom jiná, než jsem si tě představoval."
On tě zná?
Asi se zbláznil.
Vždyť tomu sama nevěříš.
Prokouklas mě.
,,Jsi to ty?" najedlou mi ukazoval svitek s mým obrazem.
,,A-a-ale jak, kde, proč..." nerozumím tomu. Ke to vzal? A proč mě hledá?
,,Konečně. Ani nevíš, že uš tě hledám asi dva měsíce. Všechno ti vysvětlím cestou. Začíná být tma."
,,J-j-já s tebou nikam nepůjdu."
,,To snad ne! Já kvůli ní dělám desetilettý výcvik, dva měsíce ji hledám a ona na to ne?"
,,Kdo jsi?" proč o mě mluví v třetí osobě? A jaký výcvik?
,,Aha, pardon. Já jsem Ernetill aty?"
,,Tofia"
,,Nech mě to prosím vysvětlit."
,,Pojď k nám. Řekneš mi to ráno."
Nedělej to.
Proč.
Vždyť ho neznáš.
Ale věřím mu.
A s těmi slovy jsme šli na zpáteční cestu.


Fantasy literatura

7. listopadu 2013 v 20:21 | Toffi
Rozhodla jsem se začít s tajemnou zemí, plnou nástrah a nebezpečí, kterou prochází dívka jménem Tofia. Jak to dopadne? Čtěte dál. Po dokončení 5. dílu se můžete těšit na zcela nový příběh

Neváhej a čtí

7. listopadu 2013 v 20:19 | Toffi |  Kouzlo živlů
Milý čtenáři,
Tímto tě chci pozvat do změ pěti království: Ohlardie, Vouritnie, Věrtinie, Zetonexie a Zluveltie. Je to země, kde začíná nadláda zla. Zarazit to ale může jen Tofia, dívka napůl elf a napůl člověk, která díky svému daru mluvit se zvířaty hledá čtyři elementály, aby dokázala zarazit zlo a sjednotit zemi. Jak její příběh dopadne? 1. kapitola vyjde 10. listopadu 2013 tady na blogu.

Detektivky

7. listopadu 2013 v 19:51 | Toffi |  Detektivky
Ahojky Chci vám jen sdělit, že jsem se rozhodla začít detektivkou. Bude to asi o komisaaři s pejskem a krásnou kolegyní, kteří řeší případy týkající se vražd nebo únosů. Prosím sledujte podrubriky. Děkuji

Pavoučci

7. listopadu 2013 v 19:44 | Toffi |  Pomoc zvířatům
Má to být pomoc zvířatům, že? Ale co to má společné s pavoučky. Celkem hodně. Vztahuje se k tomu příběh malého pavoučka, který byl zabit 6. listopadu 2013 mezi 11:30 a 11: 45 přibliižně. Poslouchejte. Byla druhá přestávka,, a v sedmé třídě bylo rušno. Kluci našli krásného malého pavoučka s bílým flekem na zadečku. Báli se ho všechny holky, kromě mě, Vikiny a možná ještě někoho. Co bylo ale neuvěřitelné je, že se toho malého roztomilého tvorečka bál i jeden kluk. Radši nejmenuju. Klici z toho měli legraci a nosili ho za holkama, hlavně za druhou Vikinou. Nejvíc mě naštvala Liba. Rozhodla se ho zabít! Taková hrůza! Malý roztomilý tvoreček proti Libě s pravítkem! Nejradši bych jí jednu flákla. Co si to dovoluje! Jak by se jí líbilo, kdyby ji chtěl nějaký obr zabít pravítkem a následně spláchnout do záchodu! Budu to brát jako zneuctění to ho pavoučka, avšak v jejím případu bych řekla zneuctění záchodu. Přežil s námi jednu hodinu v krabičce, kde si udělal pavučinu. Po hodině ho ale Liba zašlápla. Tečku tomu dodala moje do té doby nejlepší kamarádka Kika, která z nich má strach. To ji ale neomlouvá. Jak mi to může udělat a říct, že už je konečně naštěstí mrtvý a teď ho můžou spláchnout do záchodu! Pavouky mám stejně jako vlky nejradši. Zasadila mi tak do srdce velkou ránu. Asi si to ani neuvědomila, i když z mého pohledu, který byl naštvaný a zrazený nebo nevěřícný dohromadi to mohla vyčíst. Proto jsem se rozhodla založit Pavoučky, kteří bojují proti zabíjení malých, bezbranných, roztomilých pavoučků blbečky všeho druhu. Zatím jsem zde sama. Tento klub má tři pravidla: 1. nezabíjet pavouky 2. nezabíjet pavoučky 3. nezabíjet pavouky i pavoučky.
Chceš se přidat? Napiš do komentářů
1. jméno/přezdívku
2. vztah k pavoukům
3. email
4. blog (jen pokud ho máš, není nutný.)
Pravidla už znáte. Jen bych byla ráda, kdybyste o nás případně někomu řekli. Děkuji

Pardon

7. listopadu 2013 v 19:15 | Toffi |  Omluvy
Omlouvám se za neaktivitu, ale momentálně toho mám až nad hlavu.Hodlám pořádně rozjet blog Neomezeno, ale není čas. Mám toho moc ve škole i v kroužcích. Jako by to nestačilo, připletou se mi do toho i problémy jako: nedostatek času, čtení povinné literatury a recitace. Opravdu nestíhám a proto to tu oživím asi až o víkendu, ale teď na to nemám. Děkuji za pochopení

Přijetí

7. listopadu 2013 v 19:02 | Toffi |  1. Záhada železného domu
Bylo osm hodin ráno a pan Drops se svým pejskem Dennym se chystal na přijímací pohovor do policejní stanice oddělení vražd a únosů. Pokud mu to vyjde, on i jeho skvělý psí přítel dostanou zaměstnání. Už ráno měl všechno popletené. Oblékl si každou ponožku jinou, naopak kalhoty, místo cukru si dal do čaje sůl a místo konzervy dal Dennymu broskvový kompot. Naštěstí ho na to také hned hlasitým zaštěkáním Denny upozornil.
Poslali ho do posledního patra na konec chodby první dveře vpravo. Vešel do místnosti. Byla bíle vymalovaná, z okna byl nádherný výhle. V rohu byste byli viděli tiskárnu, kdyby ji nezakrývali dva stoly, jeden převršen hromadou různých papírů, složek nebo krabic.
Za tím stolem na něj čekala žena. Měla na sobě červené tričko s velkým výstřihem, černou milisukni a bílé boty na platformě. Tmavě hnědé vlasy jí sahaly do půlky zad.
,,Vy musíte být pan James Drops. A toto bude Denny." ukázala na psa.
,,Dobrý den. Omlouvám se, že jdu pozdě."
,,V pořádku. Já přišla taky před chvílí." pousmála se. ,,Teď vám řeknu, jak to proběhne. Budete mít dva měsíce, abyste vyřešil jeden případ. Já vám samozřejmě budu pomáhat, abyste to nezpatlal. Začínáte dnes v 14:00 po obědě, tady. Pak už jen počkáme na první telefonát. Dejte mi prosím vaše telefoní číslo. Máme ale dalších deset zájemců, tak se snažte. Toto bude váš stůl." ukázala na prázdný stůl, ,,Tady máte věci, které budete potřebovat." s těmi slovy mu podala krabici a odešla.
Naklonil se k jejímu stolu a přečetl si na průkazu policie Katherine Daugte.
,,No, Denny, vypadá to, že máme dočastné zaměstnání." a odešli ke stolu prohrabat krabici od Katherine.

Kam na rande aneb téma týdne

4. listopadu 2013 v 19:26 | Toffi
Ou, velmi netradiční téma. Jenže já ještě kluka nemám takže zaručeně dobré tipy vám nedám. Většinou se chodí do restaurace nebo do kina. Já bych si ale své první rande představovala asi takto: hmmm zvířata, jídlo, hudba a dobré prostředí. To jsou moje podmínky. Takže asi ne v kině na hororu s popcornem. Spíš restaurace v zoo někde u louky nebo lesa. Jak to většinou bývá nesla by se k nám ta nejhezčí hudba z různých výběhů. Možná by to překonala jenom jízda na gondole v noci. Ale málokdo si dopřeje 1. rande až v Benátkách...
"Nemilovat knihy znamená nemilovat moudrost. Nemilovat moudrost však znamená stávat se hlupákem."